S Vánocemi se probouzejí i obavy, zda svými dárky uděláme radost našim blízkým. Vyzvat v dnešní době děti, aby napsaly Ježíškovi, bývá pro rodiče drsným prozřením, skromné dnešní děti určitě nejsou. Většina dětských přání popisuje jen hmotné věci, vyžadující investici 10 a více tisíc korun. Jak pak bez stresu vybrat jeden z nich, aby nás dítě u stromečku obdarovalo úsměvem? A kde na dárky vzít, když už tak rodina žije v rozpočtu, v němž toho na utrácení moc nezbývá?

Dnešní děti mají vše. V každém dětském pokojíčku je tolik hraček, kolik jich dříve stačilo pro celou ulici. Děti jsou navíc konzumenty komerčních televizí či internetu a v jejich reklamních spotech se objevují nabídky na další hračky, samozřejmě skvěle marketingově zabalené do pláštíku dokonalého dětského společníka. Vánoční přání tedy obsahují novinky reklamou nabízené, tedy další plastové zbytečnosti v dětském pokoji, které dítě zabaví na pár dnů, někdy jen i na pár minut.

Udělat radost dětem, zavděčit se partnerovi je trápení stále více lidí, protože v dnešní konzumní době máme všichni všechno. I proto si každý osmý Čech na nákup vánočních dárků půjčí peníze, nad drobnostmi už málokdo jásá. Ještě smutnější je, že k půjčkám se uchylují lidé, kteří si půjčují od nebankovních ústavů, protože banky již spočítaly, že nemají na splácení. A tak se upisují na vysoké úroky lichvářským firmám, které se svými dlužníky nemají slitování.

Splácet vánoční dárky do příštích vánočních svátků je krátkozraké. Štědrý večer trvá pár hodin a kvůli nim si naložit na dalších 12 měsíců či více zátěž v podobě splácení je nesmyslně zavazující. Když rodina přijde kvůli Štědrému večeru o televizi nebo v krajním případě o střechu nad hlavou, a to jen proto, aby se dítě konečně dočkalo digitálního mobilu, takovou hodnotu onen telefon určitě nemá.

Kdybychom si dali práci s myšlením našich dětí a vysvětlili jim, že Vánoce nejsou o dárcích, ale o radosti, udělali bychom pro ně a jejich budoucnost mnohem víc, než jim skočit na citové vydírání, že oni „to“ musí mít, protože už „to“ mají všichni. Zbavit děti mamonu po věcech, naučit je vnímat jiné než hmotné hodnoty, nedovolit jim vytvářet kopie někoho, na koho si za deset let ani nevzpomenou, a tím je odnaučit mít vše, nač ukážou prstem, to může být pro každé dítě nejlepší a nejcennější dárek k letošním Vánocům. Přiznejme si však, že naplnění posledních řádků je mnohem těžší a náročnější, než podle diktátu nakoupit dárky.