Řidiči v autě nesmí telefonovat, každé třetí auto však má řidiče s mobilem u ucha. V obcích je trestána rychlá jízda, kolem rodinných domů však málokdo jede předepsanou padesátkou. Za volant nemá usedat řidič s alkoholem v krvi, bohužel řidiči nasedají do aut přímo z restaurace a ani se u toho nečervenají. Všichni víme, co nesmíme, málokdo si z toho však dělá hlavu, a tak zákonodárcům nezbývá nic jiného, než zvyšovat pokuty.

Přísnější má být i bodový systém. Hned na místě by chybující řidič měl zaplatit pět tisíc korun, tedy bez jakékoliv možnosti odvolání. Jde o dvojnásobně vyšší sazbu, než je nyní. A proč ne? Když někdo porušuje pravidla, měl by ho stihnout trest. I jízda bez pásů by měla být s pokutou 1 500 Kč, nyní je jen 500 Kč. Pokud pásy zachraňují životy při nehodách, proč by neměli řidiči dobrovolně a bez pokutování chránit sami sebe? Kdo se nepřipoutává v autě, počítá s tím, že v případě nehody se stát o něj postará a ošetří ho, tak ať státu přispěje za vědomé ohrožení svého zdraví. Ani alkohol už nebude omluvitelný a bude riskující řidiče stát majlant. Finanční pokuta se má zvýšit u řidičů s více než jedním promile v krvi o 25 tisíc korun na hrozivých 75 tisíc. Pod jedno promile by měl finanční postih stoupnout z 20 000 na 25 000 korun. A proč ne? Když někdo ohrožuje lidské životy, což každý opilec za volantem dělá, proč by ho měl někdo litovat?

Nejvíce dopravních nehod spáchají začínající řidiči, proto je myšleno ve vyšších pokutách i na ně. Řidičský průkaz jim má být odebrán při dosažení již šesti bodů za první půlrok držení řidičáku, nebo jejich přestupky budou mít dvojnásobnou výši, což je jedno a to samé, a to vše proto, aby se vrátili zpět do autoškoly. Není ojedinělé, že čerstvý řidič se zeptá v polovině cesty: „Jsme na hlavní?“ Tato otázka v sílící hustotě provozu může skončit jedině velkým překvapením všech zúčastněných. A řidiči se zdokonalují v řízení jen získanými zkušenostmi za volantem, tedy řízením pod dozorem. Čeští řidiči nemají rádi pravidla a velmi rádi je porušují. Vloni se v policejních záznamech objevilo 539 tisíc chybujících řidičů. A to byli chyceni jen ti, kteří měli černého Petra, protože zrovna stáli policisté v uniformách na jejich trase. Kolik řidičů však bylo na pokutu, ale policisty nepotkali? Téměř 40 tisíc řidičů chybovalo na silnicích opakovaně a byl jim odebrán řidičský průkaz.

A na závěr ještě jedno statistické číslo. Čtyři pětiny chybujících řidičů byli muži. Svědčí to o jediném faktu, ženy riskují méně, více se bojí a méně si věří. Sebevědomé a nezodpovědné muže může k rozumu přivést jen postih, který jim provětrá peněženku a omezí je v pohybu. Jestli to tak půjde dál a řidiči se nezaleknou rostoucí výše pokut, může se také stát, že dojdeme ke zmoudření za volantem, až i v Česku budou pokuty stejně vysoké jako v Německu, Anglii i Rakousku, kde se na silnicích cítíme určitě bezpečněji než na těch našich českých. V těchto státech je na silnicích pořádek a řád, a ani čeští frajeři za volantem si nedovolí chybovat, protože pokuty v eurech chutnají hořce.

Na druhé straně, pokuty dostává jen ten, kdo zlobí. Kdo nezlobí, může celý proces pro očištění českých silnic od motoristických pirátů považovat za zcela nepodstatné informace, které pro něj nemají žádný význam. Pokuty opravdu dostane vždy jen ten, kdo nectí pravidla.