Na počátku 21. století se musíme hluboce zamyslet nad tím, kam se ubírají mezilidské vztahy. Tedy vztahy mezi mužem a ženou, aby bylo jasno. Vztahy plné radosti, z nichž se rodí nový život, vztahy plné naděje i zklamání, nejnesmyslnějších nedorozumění, splněných tužeb i marných přání…

Začátek 20. století byl ve znamení přísného rozdělení mezi mužským a ženským světem. Později se k velké nevoli mužů jindy poslušné ženy emancipovaly, pronikly do dříve výhradně mužských záležitostí a obsadily výsostné pánské domény, ba někdy konzervativní muže zcela nahradily a vyštvaly z jejich pozic. Tehdy se z matek, hospodyň, dojiček, švadlen či zahradnic staly skutečné ženy. Muži je ctili, chovali se k nim galantně, zdvořile a mile. Slovo bonton mělo jasný obsah. Ženě se dvořili, vzdávali jí hold, odsouvali jí židle, klaněli se jí, obdivovali ji a chránili. Příjemnější stránky matriarchátu se načas vrátily. Žena začátku století byla symbolem mateřství a nového života. Odpovídaly tomu i její rozměry, než světové války upřednostnily ploché houževnaté bojovnice-mužatky. Současné ženy se snaží o podobu nítěnek s propadlým lavorem břicha a překážejícím poprsím velikosti nula. Dnešní muž vzdává hold ženě velice spoře, nikdy však ve společnosti, neboť by byl považován za křupana. Přednost ve dveřích muži dávají ženám jedině tehdy, stojí-li před výtahem, aby žena posloužila jako průzkumník v případě utržení výtahového lana. Také uklonit se před ženou nebo dokonce políbit jí ruku je jev nevídaný a dávno neplatí, že muž zdraví jako první.

Z takového stavu věcí by nám mělo být smutno, omlouváme se však dobou, v níž jsme nuceni žít. Přes veškerou mizérii se na radnicích nechávají oddávat nové a nové páry v naivním domnění, že manželské soužití není tak úplně špatné. A pak – vždyť rozvod skýtá záruku změny a nových dobrodružství. Ženy začátku století slovo rozvod neznaly a také nevěděly, proč by měnily, když by si zase musely vzít jenom dalšího chlapa. Muži svou nespokojenost řešili nevěstinci, kde na ně vždy čekaly zhýrané ženy, které sex nepovažovaly za nudný a nutný prostředek k rozmnožování. Také početnost dětí v jednotlivých rodinách odpovídala sexuálnímu apetitu tendejších mužů. Dnešní apetit je však težké hodnotit, neboť nová doba je také o antikoncepci a viagře, takže ženy mohou chemií zabránit početí a muži zase ovlivňovat velikost, sílu, tloušťku atp.

Neméně důležité jsou i související změny na poli zábavy. Muži se vždy bavili sami, ale počátkem století bylo nemyslitelné přivést ženu do společnosti a jen tak sedět, hledět a nic neříkat. Nedávno jsem byla v restauraci. Dorazil pár, mlčky usedl k baru, objednal si a mlčel. Až si zhruba hodinu pomlčeli a hodili do sebe několik panáků, odešli. Můj manžel odbyl mé zděšení vševysvětlující větou: „Vždyž jsou to manželé.“ Na mou výtku, že i my jsme manželé a mluvíme, dodal: „Oni jsou normální manželé.“ Pak jsme mlčeli i my.

Také tanec už jaksi přestává být v módě, pomineme-li osamělé natřásání v rytmu techna, k němuž partnera netřeba. Přitom tanec byl vždy nejvyšším projevem přirozenosti. Člověk tančící se fyzicky dotýká svého partnera, nasává jeho blízkost. Navíc schopnost tančit je důkazem partnerské shody. Navíc dělají-li lidé něco společně, dělají to proto, že jim to oběma vyhovuje. Bohužel dnešní nechopnost dorozumět se je dána i tím, že lidé nejsou schopni a ochotni dělat společně nic, co zvládnou sami. Moderní diskotéky, které nahradily živou hudbu, vypadají následovně.

V sále není slyšet vlastního slova. Na parketu se svíjejí dívky a asi tři poslední slušňáci, kteří nenechali své partnerky ve štychu. Zbytek mužů postává u baru a popíjí něco hodně chlapského a silného. S přibývajícím alkoholem v krvi, vidouce natřepávající se přednosti žen na parketě, hodnotí své budoucí oběti. Až je vybráno, přistoupí k oběti a suše se otážou: „Seš volná?“ Krasavice přisvědčí, playboy si dotyčnou odvádí k baru. Tam z ní učiní snadnější kořist a po vykonání potřeby oběť urychleně opouští. Hlavu však nevěší on ani ona, žijí přece v nové době.

Přesto všichni touží po lásce a porozumění, kterým se v nekomunikativním prostředí nedaří. Ženy chtějí, aby jim muži rozuměli, muži si přejí, aby je ženy docenily. Vše se dostaví, když se znovu vrátíme ke slušnosti, otevřenosti a srdečnosti. Když si tyto vlastnosti vezmeme k srdci v novém tisíciletí, bude se nám žít mnohem lépe a veseleji, a společnost se zase bude dělit na skutečné dámy a skutečné pány.