Poslední den v roce každý vnímá jako rozloučení s odcházejícím rokem. Včetně škarohlídů, kteří oslavy normálně nesnášejí, ale silvestra přece jen tráví ve společnosti, a tedy v bujarém kolektivu. Rozumná žena proto ví, že je nutné připravit se na nejhorší.

Většina mužů se nechce loučit s nějakými cizími lidmi, ale se svými kamarády. Vypuknou-li rozlučkové akce už v časných dopoledních hodinách, důsledky v podobě opičky či přímo gorily lze čekat už u oběda. Proto je dobré manžela nikam nepouštět. Zakázat mu to nemůžeme, proto je třeba využít ženskou lest. Například takovou, že svému drahému řeknete, že poslední den v roce musí patřit jenom vám dvěma. Bude se rozpačitě usmívat, protože takové štěstí už nečekal (ale proč, hergot, zrovna na silvestra?), ale vy si stůjte za svým. Určitě to dopadne tak, že pod záminkou pomoci vám půjde třeba do sklepa pro brambory či vynést smetí, a dlouho se nebude vracet. Tudíž je nezbytné zaměstnat ho nějakou neodkladnou činností, jež mu nedovolí opustit 3 + 1. Na silvestra už ale obvykle bývá vymalováno a vygruntováno. Co zbývá? Výzdoba bytu! Pomůcky, totiž krepové papíry, stužky, konfety a různé lesklé drobnosti, nakupte předem. Kterého muže tohle neotráví tak, že na silvestrovský „pochod“ s kumpány ani nepomyslí, ten je mimořádně tvrdá nátura.

Co když však dobří kamarádi sami zazvoní u dveří? To je problém, protože ze sebevětšího beránka se mezi kamarády stává těžký drsňák, který pevnou rukou vede a řídí rodinu a hlavně svou spolubydlící, jejíž přítomnost v bytě je ospravedlněna pouze péčí o hladký chod domácnosti. Přátelé navíc hecují a provokují. Nelehká úloha pro ženu, která chce mít na silvestra muže střízlivého! Nevzdávejte se. Předem připravte dostatek jídla a pobízejte parťáky k ochutnávkám, aby méně vypili. Bylo by naivní domnívat se, že ubráníte lednici s alkoholem. Odneste z ní však tvrdé pití a ujměte se nalévání s větou: „Hoši, budu vás obsluhovat, abyste si připadali jako doma“. Manžel nebude nic namítat, neboť si začne připadat jako pan továrník z 20. let.

Ale pozor! Musíte se vyzbrojit dostatečnou zásobou lechtivých či jinak atraktivních historek, aby se pánové nezlobili pro občasné prázdno ve sklenicích. Striktně totiž dodržujte půlhodinovou frekvenci dolévání. Pokud k vám kamarádi chodí často, jistě zaregistrují změnu, ale vyplázněte na ně jazyk, když se manžel nebude dívat. Vůbec celkově jim dávejte najevo, že jste ráda, že je vidíte, ale nikoli unešená. Nesmějí prohlédnout vaši rafinovanou lest. Jejich prohlášení: „Tady je to jak u Suchánků, jdeme“ z vás učiní faktického i morálního vítěze. Budou však manžela lákat, aby šel s nimi. Nedopusťte to. Přitulte se a zavrkejte: „Nechoď, něco jsme si slíbili.“ Tvařte se při tom pokud možno lascivně. Slib však musí být dán ráno a nikoliv běžným způsobem – přiměřeně naléhavě se dotkněte některé jeho slabší erotogenní zóny a s mnohoslibně přimhouřenýma očima zašeptejte zastřeným hlasem, že večer mu splníte každé přání. Jelikož žijete se svým manželem velmi dlouho, víte sama, co na něj platí a čím zaplatíte za jeho střízlivou přítomnost. Povzneseně ignorujte hloupé poznámky kamarádů: „No jo, dyť je silvestr“ nebo „ Velké prádlo a dnes?“ či „Nechceš to raději rozchodit?“.

Nebojte se, že se svým ranním slibem večerních rozkoší zavážete k nějakým zvrácenostem. Víme přece, jak ty rádoby hezké manželské večery končívají. V úvodu nestíháte mazat jednohubky – manžel vypadá, jako by týden nejedl a talíř má stále prázdný. Když se vám jakžtakž podaří naplnit ho alespoň z poloviny, zadýchaně klesnete vedle chotě a uchopíte ho odhodlaně za ruku, objekt vaší erotické touhy zakvílí: „Hlavně na mě nesahej, děsně jsem se přejedl.“ A do půl hodiny mžourá, až nakonec usne u televize. Velmi pěkný a hodnotný večer, jen co je pravda! Proto s jídlem také opatrně. Na řadu by měla naopak přijít vycházka, opět je však problém, kam ho zavést, aby nepotkal kamarády… Řeknu vám, který manžel přežije střízlivý desátou hodinu večerní, zaslouží gratulaci. Nejen on, ale i jeho žena.