Čím bohatší je společnost, tím mnohdy méně štěstí v ní najdete. Za bohatého člověka je možné považovat každého, kdo má střechu nad hlavou, plné břicho, a jeho rodina nestrádá. Tedy nacházíme se v období, v němž většina lidí nemusí řešit existenční problémy. Bohužel jdete-li nejen Kroměříží, musíte se obávat dění v lidských příbytcích, protože z výrazu kolemjdoucích je znát minimálně válečný stav, nebo úmrtí v rodině. Tak tragické obyvatelstvo se mnohdy nachází na chodnících, v obchodech i parcích.

Někdy bych si přála být malou muškou, která doprovází z chodníku nešťastnou a bez úsměvu ve tváři lidskou bytost. Odhaduji asi tento scénář. Muž či žena pověsí kabát na věšák, z nákupu si připraví něco dobrého na zub a usednou do křesla s talířkem dobrot, odloženém na pupíku, který roste jen v blahobytu a jedině z množství požité stravy. Naladili by si svůj oblíbený kanál, asi by se i pivínko našlo vedle na stolku… A kde je to drama? Kde je ten problém, hodný válkou ztrápeného obličeje?

Dovedete si představit, jak by popisovaný děj vypadal v případě skutečného válečného stavu? Zřejmě takto. Hned za dveřmi domu by se dotyčný pomodlil za to, že přešel ulice a nikdo ho nesledoval a nešikanoval. Pak by vytáhl základní potraviny, z nichž uvařit něco chutného je umění, šel by si pro vodu na schodiště, pro uhlí do sklepa, pak by teprve zatopil, aby v pokoji bylo teplo…, no prostě práce. Když tehdy lidé nespali, pořád pracovali.

A v tom je onen kámen úrazu. Dnešní rádoby civilizovaný člověk se odnaučil pracovat. Znáte to. Je neděle, právě jste dojedli skvělý oběd a víte, že máte ještě nějakou práci, ale ona lenost vám nedovolí udělat nic jiného, než si sednout do obýváku s časopisem. Pak už je lenora tak drzá, že vás přinutí sáhnout po ovládači televize, i když víte, že když to uděláte, od telky se do šesti večer neodtrhnete. Udělali jste to. Bože, zase další neděle v háji.

Lenora je hnusné zvíře, kterému když dovolíte vstup do příbytku, rozmnožuje se rychlostí blesku, až zcela ochromí všechny spolubydlící. Dovedete si představit, že pracujete, když  ostatní leží? Všichni se tedy řídí heslem: Ležíš ty, budu ležet i já. A když už víte, že s lenorou musíte něco udělat, zkrátka ji vyhnat, poslat pryč, odkládáte to ze dne na den, až časem zjistíte, že to dříve hnusné zvíře je vlastně milé, pohodlné, nekouše a dokonce ani nic nežere.

Leniví lidé mají jeden obrovský problém. Moc toho neumí. Ono se totiž nejde nic naučit, když se vám nic nechce dělat. Kdo nemá žádné koníčky, neholduje žádnému rekreačnímu sportu, nemá partu lidí, s nimiž se dá dělat cokoliv jiného, než posilovat paže zvedáním půllitrů, ten se zákonitě musí nudit. Znudění lidé vesměs mají nezdravé vztahy kolem sebe, protože lenivec se odnaučí cokoliv dělat pro druhé, což každý vztah pomalu, ale jistě zabíjí.

Lenora se rozmnožuje asi takto. Začíná to nevinně, kdy omezíte teplé večeře, v pokročilejším stadiu i obědy, až vlastně přijdete na to, že kuchyň máte úplně k ničemu. Pak zjistíte, že když si dvakrát oblečete jedno oblečení, nemusíte tolik prát, takže omezíte praní. Když se naučíte od letitého lenivce účelně věšet prádlo, odpadne i žehlení. Nakonec lenivci dojdou ke zjištění, že ani mýt se denně není dobré, a tak se myjí jednou za dva dny, v pokročilém stadiu jednou týdně. Výsledek odpovídá realitě na chodníku, čím bohatší společnost máme, tím jako by přibývalo nevábně vonících jedinců, a to vyjma lidí bez střechy nad hlavou, kteří jaksi nemají trvalý přístup k tekoucí vodě.

Vraťme se k oné lenivé neděli. V sedačce leží muž, žena se válí v křesle. Muž přepíná programy, které žena vůbec nechce sledovat, muž si však stojí za svým. Neděle se postupně dostává do onoho háje. Jsou totiž jen velmi vzácné okamžiky, kdy muž i žena jsou ochotní sledovat stejný program. Většinou je to v čase, kdy byla zahnána čtvrtá vážně míněná výhružka rozchodového řízení, nebo o Vánocích apod. Asi většina párů se nyní usmívá, že tento problém mají doma vyřešený díky dvěma televizím ve dvou různých místnostech. Opravdu? Zkuste prošmejdit byt, zda ona lenora nemá pelíšek už i ve vašem bytě. Ona totiž umí přecházet z jedné místnosti do druhé.