Mít doma manžela je pro ženu velké štěstí. Má oporu. Opřít se může kdykoliv, ale postarat se musí o vše sama. Muž tím ženě dává najevo, jak vysoce si jí cení, a to právě proto, že je tak fantastická, že se obejde bez mužovy pomoci. Ženy jsou milující bytosti, a tudíž svým miláčkům plní každé přání, které jim na očích vidí (alespoň pět let manželství). Po pěti letech však nastává doba, kdy si žena zvykne na své povinnosti a nijak netrpí prací, kterou musí denně doma odvádět. Naopak manžel vidí, že žena se nezvykle flinká, dokonce vysedává u kafe s příšernými ženskými, které říkají neskutečné nehoráznosti týkající se většinou chlapské hlouposti. Chytrý manžel se však nevzdává a připravuje půdu pro další vyplnění volného času své ženy. Také pánové v restauracích vtipně poznamenávají, že ženská musí mít pořád upocená záda, jinak s ní není řeč, nebo spíš zbytečně moc kecají.

Po pěti letech manželství se většinou kupují zahrádky, chaty apod. Manžel předvádí své nadšení z dobrého kupu a sní o tom, co bude následovat a jak zde budou oba šťastni. Také přednese, jak by to na chalupě či zahradě mělo asi vypadat. Tady nasadíme brambory, do rohu dáme rybíz, ze stromů si zavaříme ovoce na zimu… A když to shrneme, je to vše o tom, že žena brambory zasadí, okope a sklidí, sesbírá rybíz, otrhá jahody a jablka a v lepším (jednodušším) případě to vše napytlíkuje a zmrazí, v horším vaří knedlíky, peče koláče, vyrábí džemy a marmelády a zavařuje, zavařuje… Manžel je šťasten, protože žena se nenudí a on je celý den v dílně, i když výsledky nepřicházejí, protože muži se vždy zabývají „velmi“ dlouhodobými problémy a každodenní rutina – pchá, no dovolte, kvůli tomu přece na svět nepřišli! Na ženinu otázku: „Co pořád v té dílně děláš?“ muž reaguje velmi podrážděně: „No dělám, do blba nehledím!“ Tím dává najevo svou nevoli, že žena se o něho stará a chce mu dělat normovače. Nedej bože, když žena zasedne před dílnu a zapisuje úkony, které muž za celý den provedl. V 9.00 kafe a četba novin, v 9.30 stále čte noviny, v 10.00 odchod na WC, v 10.15 cigareta, u které je třeba promyslet plán práce na celý den, v 10.30 se rozhlíží po dílně a chytá se práce (slovo „chytá“ je výstižné, protože ve skutečnosti se stále nic moc neděje), v 11.00 sedí a opět kouří, v 11.10 probíhají děti kolem dílny, rvouce se o časopis, v 11.20 manžel zasahuje, odebírá uličníkům časopis a řve, že si nepřeje být rušen, ve 12.00 stále nemá dočten časopis. Založí si tedy stranu osm a odchází obědvat.

U jídla se žena ptá: „Už to máš hotové?“ „Ty, člověče, není to vůbec tak jednoduché,“ odpovídá manžel unaveně. „To víš, to není jenom tak, to máš jedno s druhým.“ „No a kdy budeš hotov, že bys mi pomohl na zahradě?“ „No dneska určitě ne, s tím nepočítej.“ Mezi 12.30 až 13.30 je polední siesta, kdy ani žena nemusí pracovat, a oba sedí a pijí kávu. Manžel, hladě si spokojeně břicho, upozorňuje ženu na stránky v novinách, které by si určitě měla přečíst. Jelikož jde o dnešní noviny a žena během siesty nestihne vše přečíst ani omylem, začne přemýšlet. To je pro muže největší pohroma – myslící žena, no fuj! Na rýpavou otázku: „Kdys to mohl přečíst? To jsou dnešní noviny,“ odpovídá s galancí sebevědomého drsňáka: „Já jsem to nečetl. Jenom jsem si myslel, že by to tebe mohlo zajímat. Chtěl jsem ti udělat radost a ty ve všem cosi hledáš. Když tě to nezajímá, tak to nečti.“ Žena se chytá za nos a jelikož práce stojí, vstává a jde do dílny pro rýč, přičemž jí neunikne pohled na přeplněný popelník. „Ty jsi vykouřil od rána tolik cigaret? Tos toho asi moc neudělal?“ Následuje zuřivá odpověď: „No ještě mi začni počítat, kolik vykouřím cigaret, a už to bude úplně v pytli!“ „Ty, nech toho a pojď mi pomoct na zahradu.“ „Blázníš, vždyť mám rozdělanou práci.“ Žena, nechce-li strávit víkend hloupým slovíčkařením, odchází s rýčem na zahradu. Muž, přesvědčiv se, že žena se konečně zabavila, ulehá a spí mikrospánkem, přičemž reaguje na veškerý pohyb kolem sebe. Muž musí být dokonale vynalézavý a také v dobré kondici, protože schovávat se za předstíranou práci před vlastní manželkou, to si žádá pěknou porci energie.