Televize je zvukovou kulisou většiny domácností. Vidět i v poledne zabíjení, sex, násilí nebo vulgaritu v televizní obrazovce tedy není nic nevídaného. Děti si v blízkosti televize hrají a reagují na každou vzrušenou konverzaci v hrající bedně, stejně tak přeruší hru, když uslyší hádající se lidi, reagují zkrátka na každý křik zoufalců, které snímá kamera.

Rodiče vždy chránily děti před světem dospělých, který je i pro zralé jedince mnohdy nepochopitelný. Dětská duše si nedokáže zdůvodnit sdělené informace, potřebuje vysvětlit souvislosti, jinak se bojí. Aby dítě pochopilo, proč týraná zvířata vypadají tak zuboženě, či proč pláče žena, které se zabilo dítě, to vyžaduje pozornost rodičů, protože jestliže rodič nevysvětlí dítěti, že takové případy nejsou všední součástí všedních dnů, ale tragedií, která se vyskytne jen občas, dítě nabude dojmu, že svět je příšerným místem pro život. Pro jeho budoucí život.

Bohužel vysvětlení rodičů se děti málokdy dočkají, protože televize se stala lákadlem, díky němuž rodiče získají trochu klidu. Výchovu dětí tak přebírá televize, včetně stanovení hodnot, co je a není dobré pro dětské pohodlí, hru, zábavu i potěšení. Stejně tak televize dnes vyvádí děti z dětského světa her do tvrdého světa bulvárních informací. Televizní diváci pozitivní zprávy nesledují, čekají akci a děj, což je šokování diváků na každém přepnutém kanálu. Co na tom, že dramatický masakr se odehrál v Africe, kde se většina Čechů nikdy nedostane.

Kdyby bývaly byly děti mezi svými vrstevníky venku na hřišti, byly by všech těchto tragédií ušetřené a nepřemýšlely by o věcech, které se dějí, vždy děly a budou se dít, avšak pro české dítě a jeho vývoj je zcela zbytečné vědět, že v moskevské škole střílel nějaký pomatený školák. Mají-li však naše děti tuto informaci v hlavě, jdou v bezpečné Kroměříži do školy a bojí se každého, kdo jen trochu zvedne hlas. Opravdu toto chceme?

Přitom Kroměřížsko je nejen krásným místem pro život, ale i jedním z nejbezpečnějších regionů v zemi. Vražda se u nás stala naposledy před dvěma roky a více máme hospodářské kriminality než té násilné. Kdo žil ve větším městě potvrdí, že náš pomalý a tichý region má jednu velkou výhodu: děti se v něm cítí svobodně a mohou si hrát i venku na ulici.