Sledovala jsem přírodovědný film o sexuálních maniacích v přírodě. Řeknu vám, říše zvířat je zvrhlejší než lidská společnost.
Třeba potvora nějaká medvědovitá, malá a škaredá, když potřebuje sex, chytne pach samice, vystopuje ji, samec drze vleze k samici do nory a pět dnů ji sexuálně zneužívá od rána do večera. Ona fakt nechce, ale perou se tam tak dlouho, dokud se samice nepodvolí. Jelikož příroda je spravedlivá, tak se samci touto sexuální orgií natolik vyčerpají, že během pár dnů umřou a samice samy porodí mláďata.
Také berušky jsou pěkné sexuální dračice. Také je občas vídám na sobě, ale považovala jsem to za hezkou hru, dokud jsem neslyšela komentář v televizi. Měla jsem totiž ve filmu možnost je sledovat ve skupině, a v ní se prostě oplodňuje pořád, a je jedno s kým to právě skončilo, a s kým to bude pokračovat. A tyto berušky vídáme dokonce i ve slabikáři! I já jsem je tam vídala, nevědouc, jak se toto puntíkaté stvořeníčko nevinné chová, když ho ovládne živočišný pud.
Pro muže jsou berušky také příjemná stvoření a od zjištění jejich poddajnosti jsem přesvědčená, že mnohým ženám začnou muži šeptat: Ty moje beruško. Pokud už vám tak váš drahý říká, graguluji, jste pro něj sexuální dračice, pokud si tedy někdy něco o beruškách přečetl. Nicméně jsem přesvědčená o tom, že kdyby si většina mužů mohla vybrat, chtěli by pánové žít také ve skupinách s beruškami a bezostyšně přelétat. Bohužel dvounohým samcům je tato zvrhlost odepřena, protože jim nenarostla křidélka s puntíky.
Anebo taková užovka. Celou zimu spí, a když už na jaře vyleze, tak jediné, co hledá, je samice. Ta když se však zjeví, tam na ni v jednu chvíli naleze stovka samců, ano stovka, kteří se vůbec neperou, jen se vinou všichni kolem sebe a postupně se páří s jednou jedinou samicí. Ta ohleduplnost a harmonie byla obdivuhodná. A možná i záviděníhodná…
Mezi sexuální zvrhlíky se řadí, jak jinak, lidem velmi blízká opice. Jakákoliv. Opice žijí ve skupině, kde je jedno, kdo s kým. Někteří samci vyžadují mít kontrolu nad věrností své vyvolené opice a tak po vykonání aktu nechají v samici jakousi zátku, která odpudí další samce. Samice jsou však vynalézavé a tohoto pásu cudnosti se dokážou lehce zbavit. I v přírodě platí, že samice vždy samce nějak přelstí. Jen ta šelma medvědovitá z úvodu fejetonu na tom byla drasticky. Jinak všechny samice v dokumentu měly ze sexu radost a potěšení.
V každém případě nahlédnout do světa zvířat vůbec není od věci. Když to tak vidíte, nemůžete se zbavit dojmu, že svět zvířat zase tak odlišný od toho našeho není. Jen civilizace a schopnost mluvit se snaží z nás lidí dělat civilizované jedince, kteří mají jakous takous morálku, nicméně kdybychom vyrostli na ostrově, neměli žádné vzory, nezbylo by nám nic jiného, než se učit od zvířat. Samice by nesouhlasily, praly se, ale pak by volání divočiny vždy podlehly.
Když nad tím tak bádám, nemohu se zbavit dojmu, že problémem lidí je jejich řeč. Kdyby totiž bývaly byly mohly mluvit všechny samice světa, sdělily by téměř všem samcům: „Jděte se bodnout s tou svou nádherou!“, nebo: „Kde jsi nechal romantiku, blbečku!“, a také: „Pane bože, dej pokoj, už zase?“. Němá zvířata to mají jednodušší. Pár skřeků. Pár kousnutí. Síla. Nadvláda. Úleva a jdu dál. Kdeže je nějaká další samice?