Dostávám se do věku, kdy mé kamarádky a letité manželky řeší rozchody se svými manžely. Také znám již slušnou řádku žen s přízviskem: rozvedená. I když osamělé ženy nemají muže napáskované doma po celý rok, mohou si je zvát jen na návštěvy a dělat si, co je napadne, jde o životní styl, který ne všem vyhovuje. Trend výměny manželek za krásné usměvavé dívky je tady a je dobré se připravit na stárnutí a vše, co s ním souvisí. Stárnoucí muži si vesměs mládí dokazují mladými dívkami, i když věk mají dědečkovský a jejich vnouče už také mnohdy někde pobíhá.

Chlap se dost těžko smiřuje s tím, že již není tím žádoucím a krásným jinochem. Zkuste třeba svému drahému sdělit, že má pleš na hlavě, a to bez jakéhokoliv podtónu, jakékoliv zákeřnosti. Zkrátka řekněte mu to stejně, jako on vám sděluje, že vaše břicho už není ploché. Odstartujete tím lavinu nežádoucích informací ne o něm, ale uslyšíte o sobě tolik „superlativů“, že raději zvažte, zda to všechno potřebujete slyšet.

Někteří muži jsou tak pohlceni svou dokonalostí, že pohledem na stejně staré páry pronášejí: „Dívej na ty dva. Kolik má ten chlap? A ta žena vedle něho? Ta má kolik?“ Jeho žena ví přesně, o čem mluví, proto mu sdělí: „Jsou tak staří jako my a ona vypadá stejně staře jako on. I ty stárneš, lásko moje.“ To je totiž přesně to, co muž vůbec nechce slyšet a dívat se do zrcadla pohledem vrstevníků je obzvláště bolestné. Všichni sami sebe posuzujeme smířlivě, citlivě a chápavě, proto střet s realitou může zvětšit oční okolí i dvojnásobně.

Není tedy nic nepochopitelného, když si muži s dlouholetou partnerkou sní svůj sen o krásné neznámé s pevným poprsím, nádherným pozadím, dlouhýma nohama, to vše s božskou tváří a vnitřní naivitou, se kterou si pánové tak rádi hrají. Touha a partnerská nuda stále vrhají muže i ženy do nejrůznějších nových dobrodružství. Kdyby bývali byli doma spokojení, nehledali by jiné povyražení.

Pojďme tedy do modelové situace, kdy nás muž opustil, protože přestal snít o krásné neznámé a našel si živou Barbie. V ten moment se u opuštěné ženy dostaví příšerné ponížení, začne vytahovat vše, čeho ona se za dobu společného života vzdala, začne připomínat všechny své oběti, a muž je znechucen již tímto výčtem a má jediné přání – schoulit se do náruče Barbie, která zatím nic nechce, chápe, přizpůsobuje se, je trpělivá, vstřícná, navíc s láskou v srdci a bez jediné výčitky hledí na svého mnohdy pečlivě vybraného alfa samce, s nímž má velké plány.

Supěním a výčitkami jen manželky nahrávají ještě větší touze opustit nepříjemnou notoricky známou bytovou jednotku, v níž je dusno při každém sdělení čehokoliv. I když to jde velice těžce, okamžitě po odhalení Barbie by se podvedená žena měla začít kamarádit s jiným chlapem, zkrátka přestat sedět doma a vyrazit do společnosti. Může se stát, že dlouholetý partner znejistí již tím, že pro něj nudná manželka umí být zábavná a zcela na muži nezávislá. To pánové moc rádi nemají. Pokud živé Barbie mají vlastní děti, ihned vypakujte své drahé polovičky k miminkům, neposlušným školákům, anebo k povýšeným a arogantním pubescentům. A to vše v míru a pochopení, protože s takovou změnou nepočítala ani Barbie, ani váš muž.

Manželům a manželkám v roli milenek a milenců totiž náramně vyhovuje dvojí život, který obohacuje nudný zavedený manželský stereotyp, v němž je možné se dospat, načerpat síly, tedy pohonné hmoty v podobě teplé kuchyně apod. Také manželské páry, které netouží po někom jiném, a přesto cítí rozpačitost nad budoucností, by si měly udělat manželskou dovolenou. I pár dnů odloučení může přinést odpověď na otázku, kdo s kým vlastně chce být a proč s ním je.

Žijeme o třicet let déle než naši předci. V padesáti vlastně začíná druhá část života a je naivní se domnívat, že je možné žít tak, jak předchozích dvacet let. Věk přináší nové hranice, nové situace i nové premiéry. V partnerských vztazích je tolik začátků, změn a nových životních mezníků, že všem musíme věnovat dostatek energie (práce, času a vnímání), abychom v nových situacích dokázali (pře)žít.